Prázdniny se blíží...

24. června 2007 v 9:47 | Carmen |  ~ Můj zaprášený notes
...no nazdar.


Už jsem se dnes jednou označila za cvoka. Teď mě za něj nejspíš označujete vy, protože kdo by se na ty dva měsíce volna netěšil...

No dobře, ne že bych se vysloveně netěšila.
Já se děsím.
Ne, nehrabe mi, nešplouchá mi na maják, nestraší mi na cimbuří, nespadla mi cihla na hlavu.... nechte mě domluvit. Neděsím se celých prázdnin.
I ten krátký pobyt na chalupě s prarodiči snad přežiju (Ne že bych neměla bábrlinku s dědou ráda, jenže kdybyste již 1054x slyšeli poznámky na téma ,,Ty pořád ještě nejíš maso?", ,Proč pořád ještě nejíš maso?", ,,Co vlastně pořád jíš?", ,,Jsi ve vývinu, MUSÍŠ jíst maso.", ,,Sója?! Proč si radši nedáš řízek?" a ,,Nechceš řízek?" ; tedy kdyby vám tohle někdo omílal pořád dokola, taky by vás 1055. repríza nenadchla... což mi mimochodem připomnělo, abych si vyrobila ceduli s několika stručnými body na téma "Proč nejím maso a jděte všichni do háje", neboť už mě nebaví to pořád opakovat...).
Dokonce se neděsím ani oněch 10 pracovních dnů, kdy budu 6 hodin poslouchat ódy na Ira, Nora, Araba...nebo z koho bude zrovna má kamarádka nadšená...(I když Ir to vzhledem k jisté své blbosti asi už nebude... A všímej si, Kačí, že jsem tě nejmenovala! :D).
Jenže v srpnu, přesněji od 14. do 24. jedu na tu úúúžasnou dovolenou *smajl mířící si hlavní osmatřicítky k spánku*... Klid, klid, zhluboka dýchat. Nemůže to být tak děsné. Nebude to tak děsné. Řecko je moje oblíbená země... Informovaní snad chápou, neinformované upozorňuji, že jedu i s Děsem Lucemburským, což je jádro pudla. (Hm. To zní dost divně. No nic.)
OK, OK... Dejme tomu, že ráno vstanu vždycky tak v šest, sbalím si nezbytně nutné věci do batohu, pak nějak přežiju snídani, poté chňapnu batoh a zmizím na celý den si někam na útes číst nebo skicovat nebo prostě cokoli... Fajn. Už jsem klidná. Přes den to vždycky nějak zvládnu, prostě se jen přiběhnu najíst a zas zmizím. Pokud jde o večer, před 22. hodinou se neobjevím.
Takže jediným rizikem zůstává cesta... A to jsem měla cestování letadlem vždycky docela ráda. Když si budu číst, stejně to žvanění uslyším... Achjo. Musím si nějak nacvičit takové to zdvořilé poslouchání: ,,Hm. Hm? Hm. Jo, jasně. To jo. Máš pravdu. Souhlasím. Fakt? Hm.", i když je tu poněkud riziko, že se mě dotyčná otááže, kolik je hodin a já odpovím ,,Fakt, jo?" :)
No nic, přežiju to. Snad.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Carmen Carmen | 24. června 2007 v 10:07 | Reagovat

Heh, teď jsem si všimla, že mám podobný titulek jako Kačka u jednoho svého článku...sorry, Cath :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.